Život na Ithace

Trend posledních let velí zažít dovolenou pokud možno autenticky. Znamená to poznat co nejblíže obyčejný život místních obyvatel, bohužel už ne vždycky je to možné. Některé řecké ostrovy jsou neustálým přílivem zahraničních návštěvníků změněny doslova k nepoznání, takže namísto jejich reálné atmosféry se tu setkáte s všudypřítomným turistickým klišé. Navíc pravděpodobně nenajdete žádné velké soukromí, protože všechna letoviska, památky i pláže budou doslova v obležení. To  naštěstí není případ Ithaky – ta si navzdory své oblibě stále zachovává původní tvář. Není tedy lepší volba, pokud chcete svou dovolenou pojmout v souladu s nastíněným trendem „autenticity“.

Pohostinní domorodci

Nicméně protože turistický ruch živí většinu místních obyvatel, každého zahraničního návštěvníka si tu po zásluze hýčkají.      
Obdobně jako jinde v Řecku, nejbližší seznámení s místními vám poskytnout vesničky rozeseté po horských úbočích s výhledem na blankytný oceán. (Mimochodem, díky hojným srážkám během zimního období bývá Ithaka příjemně zelená i během horké druhé poloviny roku). Když se rozhodnete alespoň pro jeden den vynechat památky a pláže a místo toho si vypůjčit auto a zamířit po vlastní ose tam, kam nevedou žádné směrovky, pravděpodobně si odnesete vůbec nejsilnější zážitky z celého pobytu.

Právě tady na nápražích sedí vetché stařenky a pozorují poklidný okolní ruch, kolem nohou se jim motají vyzáblé, ale spokojené kočky a z oken se line vůně domácích zeleninových pokrmů připravených z plodů, které dozrávají doslova před očima. Rajčata, dýně, cukety, melouny, oliv, vinná réva nebo pomeranče rostou skoro jako plevel u každého domu a místní s pohostinností sobě vlastní ochotně nabídnou část své úrody nebo vás dokonce pozvou dovnitř. Co na tom, že si navzájem nerozumíte – pouhý úsměv často dokáže divy.

Čas tu plyne jinak

Ithaka představuje zvláštní směs starého a nového, řada domků je jako vystřižená z předminulého století a mnoho jich připomíná spíše ruiny. Místy mát pocit, jako byste se ocitli někde, kde se čas zastavil snad v předminulém století. Narazíte tu na nespočet opuštěných rozestavěných budov, na nichž stavební práce ustaly v polovině a po dělnících zbyly jen cihlové kostry ponechané na pospas bujné vegetaci. Přesto si celá Ithaka uchovává podivnou romantiku – navzdory tomu, že v ulicích se často válejí hromady odpadků či starých vraků aut a ani příroda na mnoha místech nezůstává panensky čistá. Řekové si s tím hlavu nedělají a vystresovaní turisté se sem zkrátka jezdí učit, jak vyhnat z hlavy starosti.

Noční život

Inspirovat se místním životním stylem je velmi snadné: po obědě se nikam nespěchá a je zcela žádoucí dát si polední pauzu, která se klidně protáhne až na několik hodin. Obchody proto v odlehlejších koutech ostrova otvírají až v podvečer. Tehdy se také do ulic vyhrnou dosud pečlivě ukryté houfy smějících se dětí a jejich křik je často slyšet ještě dlouho po půlnoci, když už horko dávno opadlo a namísto žhavých paprsků vzduch osvěžuje příjemný vánek přinášející vůni moře.

Do něj se ale místní obyvatelé příliš nehrnou – to nechávají na turistech. Pokud už zamíří k vodě, pak většinou proto, aby si z něj něco přivezli. Většina ostrovanů bydlících na pobřeží vlastní alespoň jednoduchou loďku a vyrážejí rybařit. Motivy moře jsou zde všudypřítomné – ať už se jedná o menu v restauracích, dekorace na zdech nebo suvenýry pro návštěvníky.