Kefalonie je největší z Jónských ostrovů a hlavně je hornatá. To je informace, která rozhoduje o celé dovolené: z jihu na sever se jede hodina a půl serpentinami, autobusy prakticky nejezdí a „objedeme to za den“ tady nefunguje. Odměnou je ostrov, kde se pod horou schovává podzemní jezero, v přístavu plavou želvy a jedna vesnice vypadá jinak než všechny ostatní.
Myrtos: nejfotografovanější pláž Řecka
Bílý půlměsíc oblázků sevřený mezi útesy, do toho voda, která má tři odstíny modré. Myrtos je pláž, kvůli které si lidi Kefalonii vybírají, a ten pohled ze serpentin nad ní opravdu stojí za zastávku. Co se ale v českých článcích nedočtete: Myrtos není klidná koupací pláň.
Dno se láme do hloubky pár kroků od břehu, odpolední vítr žene k pobřeží vlny a proudy a voda se umí během hodiny změnit z průzračné na nebezpečnou. Nejklidněji bývá ráno. Červená vlajka znamená nekoupat se, ne „opatrně“. Nejsou tu oblázky náhodou, jsou tu proto, že sem moře pravidelně tluče.
Praktické: parkuje se u silnice nad pláží, kapacita je omezená a v červenci a srpnu bývá plno už dopoledne. Zázemí je minimální, sezónně lehátka ve střední části a jeden snack bar. Stín tu prakticky není, takže klobouk a voda s sebou.
Melissani a Drogarati: dvě jeskyně, jedna vstupenka
Jeskyně Melissani u Sami je ta, kterou znáte z fotek: podzemní jezero se zbořeným stropem, po kterém vás na dřevěné loďce proveze veslař. Prohlídka trvá jen deset až patnáct minut, ale voda je tak čirá, že vidíte skoro deset metrů do hloubky.
A teď ten kompromis, který nikdo nezmiňuje: nejlepší světlo je zhruba mezi půl dvanáctou a druhou odpoledne, kdy slunce svítí otvorem přímo na hladinu a jezero se rozsvítí do neonové modři. Jenže přesně tehdy je i nejdelší fronta. Buď přijedete dřív a uvidíte jeskyni tlumenější, nebo si počkáte. Za zataženo efekt nebude vůbec.
Kousek dál je krápníková jeskyně Drogarati, odkrytá po zemětřesení. Má výbornou akustiku, uvádí se dozvuk až dvanáct sekund, a občas se v ní pořádají koncerty vážné hudby. Uvnitř je citelně chladněji než venku, mikina se hodí.
Vstupné orientačně (sezóna 2026): Melissani kolem 10 € (děti a studenti 5 €), Drogarati kolem 6 € (děti 3 €), kombinovaná vstupenka na obě zhruba 13 €. Ceny i otevírací doby se mění, ověřte na místě.
Assos a Fiskardo: dvě nejhezčí vesnice a rozdíl mezi nimi
| Assos | Fiskardo | |
|---|---|---|
| Atmosféra | Tišší, autentičtější | Živější, jachtařské, dražší |
| Dominanta | Benátská pevnost ze 16. století nad vesnicí | Podkovovitý přístav s barevnými domy |
| Zázemí | Pár kaváren u zátoky | Restaurace, butiky, jachty |
| Pro koho | Klid, scenérie, výstup k hradu (20–30 min) | Večerní posezení, lidé, lodě |
Fiskardo má navíc jednu výjimečnost: je to jediné sídlo na Kefalonii, které přežilo zemětřesení v roce 1953 s původní historickou zástavbou. Proto tu stojí benátské kapitánské domy z 18. století v okrových a terakotových tónech, zatímco zbytek ostrova je poválečný beton. Vysvětluje se to vzdáleností od epicentra a jiným podložím.
Argostoli: most, želvy a mizející moře
Hlavní město leží u dlouhé zátoky, kterou přetíná most De Bosset z roku 1813. S délkou skoro 690 metrů je to nejdelší kamenný most nad mořem a nechal ho postavit švýcarský důstojník ve švýcarských službách Britů, který ostrovu tehdy vládl.
Želvy přímo v přístavu
Tohle je na Kefalonii unikát: karety obecné (Caretta caretta) se zdržují přímo v přístavu Argostoli, kde je uvidíte z mola i z mostu De Bosset. Nejlépe ráno mezi osmou a jedenáctou, kdy se vracejí rybáři a čistí sítě.
Ale férově: želvy se tam shromažďují proto, že je přitahují zbytky ryb z lodí. Ochranářské organizace proto nedoporučují je krmit ani se jich dotýkat. Je to skvělá podívaná, ne krmítko.
Katavothres a nejlepší historka ostrova
Pár kilometrů od města se do skalních puklin ztrácí mořská voda. Jmenuje se to Katavothres a dlouho nikdo nevěděl, kam ta voda mizí. Až v roce 1963 rakouští geomorfologové vodu obarvili a barvivo se zhruba po dvou týdnech objevilo patnáct kilometrů daleko na druhé straně ostrova, v jezeře Melissani a u Karavomilos. Moře si pod Kefalonií razí cestu skrz celý ostrov.
Poctivé varování: dnes jsou Katavothres vizuálně nenápadné. Je to skvělý příběh, ne velkolepá podívaná. Kdo čeká vodopád, bude zklamaný.
Hora Ainos a polodivocí koně
Nejvyšší bod Kefalonie i celých Jónských ostrovů měří 1628 metrů a jeho svahy pokrývá jedle kefalonská, strom, který roste jen v Řecku a je po ostrově pojmenovaný. Většina masivu je národní park a součást soustavy Natura 2000.
Nahoru vede silnice až k vysílači, odkud je to na vrchol asi dvacet minut pěšky. Za jasného počasí odsud dohlédnete na Zakynthos, Lefkadu, Peloponés i na Ithaku.
Na Ainu žijí polodivocí koně, potomci zdivočelých domácích koní. Nebudu vám slibovat, že je uvidíte, zbývá jich jen několik desítek a pohybují se ve výškách kolem 1000 až 1600 metrů. Když na ně narazíte, máte štěstí.
Rok 1953: klíč k tomu, jak Kefalonie vypadá
Když vám ostrov přijde místy betonový a nehezký, tohle je vysvětlení. 12. srpna 1953 zasáhlo jižní Jónské ostrovy ničivé zemětřesení (uvádí se 6,8 podle momentového magnituda, starší prameny píšou 7,2 Richterovy škály). V polovině srpna se napočítalo přes sto otřesů.
Kefalonie byla epicentru nejblíž. Zemětřesení zvedlo celý ostrov o šedesát centimetrů, zahynulo 445 až 800 lidí a srovnalo prakticky veškerou zástavbu s výjimkou Fiskarda. Následovala vlna emigrace do Kanady, Austrálie a Británie, ze které se ostrov vzpamatovával desítky let. Obnova pak byla rychlá a levná, tedy betonová.
Až tedy budete stát ve Fiskardu, uvědomte si, že se díváte na jedinou vesnici, která si pamatuje, jak Kefalonie vypadala předtím.
Pláže na Kefalonii: kterou vybrat
Kefalonie má pláže hodně různé a rozdíl mezi nimi není v kráse, ale v tom, jestli tam vezmete děti a jestli zaparkujete. Tahle tabulka je seřazená podle toho, jak strmě padá dno, protože to je na Kefalonii ta věc, která lidi nejčastěji zaskočí.
| Pláž | Povrch | Vstup do vody | Zázemí a parkování | Modrá vlajka 2026 |
|---|---|---|---|---|
| Xi Paliki | Červený jíl, ne písek | Velmi mělká, pozvolná. Nejlepší pro malé děti. | Sprchy, převlékárny, taverny, plavčík. Parkoviště zdarma. | Ne |
| Makris Gialos Lassi | Jemný zlatý písek | Mělká a pozvolná | Plné zázemí, plavčík, vodní sporty. Parkoviště zdarma. Nejrušnější pláž ostrova. | Ano |
| Platis Gialos Lassi | Jemný zlatý písek | Mělká | Menší a klidnější než sousední Makris. Parkoviště přímo za pláží, bez schodů. | Ano |
| Skala jihovýchod | Písek s oblázky | Liší se podle úseku | 2,8 km, nejdelší na ostrově. Lehátka, sprchy, taverny. Parkování zdarma u vesnice. | Ano, 2× |
| Lourdas jih | Oblázky s hrubým pískem | Nezjištěno spolehlivě | Kilometrová promenáda s tavernami, řada nosí jídlo k lehátku. Přístup strmým kopcem z vesnice. | Ano |
| Antisamos u Sami | Drobné bílé oblázky | Mělčina 4 až 5 m, pak spad do 40 m | Bary, taverny, plavčík, vodní sporty. Parkoviště zdarma a prostorné. | Ano |
| Myrtos severozápad | Bílé oblázky | Prudký sráz pár kroků od břehu, zpětné proudy | Lehátka a kantýna, plavčíci. Parkoviště malé a zdarma, v sezóně plné do 10:00. | Ano |
| Petani západ | Světlé oblázky a hrubý písek | Prudký, západní vítr dělá vlny | Dvě taverny, beach bar, plavčík. Parkování v sezóně přeplněné. | Ne |
| Emblisi u Fiskarda | Hladké bílé oblázky | Hluboká zátoka, ideál na šnorchl | Neorganizovaná, lehátka nejsou. Jen kiosek. Parkovacích míst pár. | Ne |
Že Petani a Xi vlajku nemají, neznamená špinavou vodu. Obec Lixouri se rozhodla své tři hlavní pláže do programu vůbec nepřihlásit a peníze raději dát do záchodů a bezbariérových přístupů. Je to rozhodnutí radnice, ne hodnocení moře.
Xi: červený písek a nejmělčí voda na ostrově
Pokud jedete s malými dětmi, tohle je vaše pláž. Voda je dlouho po kotníky, jižní expozice ji stihne prohřát a vstup je pozvolný.
Ta barva navíc není marketing. Xi je oficiální geosite UNESCO geoparku Kefalonia a Ithaka a rozbor sedimentu ukázal, že jde technicky spíš o jíl než o písek: jen jednotky procent písku, zbytek prach a jíl. Červená vzniká rozpadem jílových minerálů a uvolňováním železa.
Antisamos: kde se natáčel Kapitán Corelli
Zelené svahy padající do tyrkysové vody u Sami. Na téhle pláži postavili pro film Mandolína kapitána Corelliho tábor italských vojáků, který je vidět v první polovině snímku. Kulisy jsou dávno pryč.
Praktická věc, kterou je dobré vědět předem: mělčina končí po čtyřech až pěti metrech a pak dno spadne do čtyřiceti. S malými dětmi tedy raději jinam. Parkoviště je naopak jedno z nejlepších na ostrově, prostorné a zdarma.
Fteri: druhá nejlepší pláž světa
Tuhle v českých článcích nenajdete, přitom je to nejsilnější kefalonská karta roku 2026. V dubnu ji žebříček World’s 50 Best Beaches, sestavovaný více než tisícovkou cestovatelských profesionálů, vyhlásil druhou nejlepší plážou světa a první v Evropě. Před ní skončila jen jedna filipínská zátoka.
Je to odlehlá zátoka bílých oblázků pod bílými útesy a nevede k ní silnice. Dostanete se tam dvěma způsoby.
- Vodním taxi z přístavu Zola, jízda kolem deseti minut, zpáteční asi 20 eur, provoz zhruba od června do konce září.
- Pěšky, asi 4,7 km s převýšením kolem 200 metrů, počítejte hodinu a půl. Trasa je kamenitá a neznačená.
Myrtos po sesuvu: co platí teď
Situace se v červenci 2026 změnila, takže pozor na starší články. Kolují v nich verze z roku 2014 a 2023, kdy byla pláž skutečně zavřená.
Stav k polovině července 2026: pláž je otevřená, uzavřený je její východní cíp u jeskyně. Ten je oplocený a označený cedulemi. Úřady se rozhodly pláž jako celek nezavírat a počet plavčíků zdvojnásobily.
Krizový výbor zároveň zavedl tři pravidla, která je dobré znát: obce musí aktivně bránit vstupu do rizikových zón, při novém sesuvu se pláž okamžitě evakuuje a po silném dešti nebo zemětřesení se pláže dočasně zavírají, dokud kontrola nepotvrdí bezpečnost.
Do toho všeho platí, že Myrtos modrou vlajku pro rok 2026 má, protože se udělovala v květnu, tedy před sesuvem.
Vyhlídky nad pláží jsou sesuvem nedotčené a přístupné zdarma. Jsou dvě, obě u silnice: severní mezi Divaratou a Assosem s klasickým pohlednicovým záběrem, jižní na pobřežní silnici s jiným úhlem a menším provozem. Pokud vás láká hlavně ta fotka, vyhlídka ji dá lépe než pláž sama.
Skala a Assos: dvě vesnice, dva důvody
Skala a římská vila s mozaikami
Skala leží na jihovýchodě a je celá postavená znovu po zemětřesení roku 1953, tentokrát níž u moře. Původní vesnice zůstala výš ve svahu. Je tu borovicový les sahající skoro k pláži, rovina a klidnější atmosféra než v Lassi.
Nad pláží stojí římská vila s dochovanými mozaikovými podlahami, chráněná prosklenou konstrukcí. Ze šesti místností mají čtyři mozaiky. Hlavní z nich je signovaná tvůrcem Kraterem a zobrazuje ducha závisti napadeného čtyřmi šelmami. Druhá zachycuje rituální oběť u oltáře.
Assos a benátská pevnost
Assos je ta vesnice z fotek: hrstka domů na úzké šíji, která spojuje pevninu s kopcem. A na tom kopci je benátská pevnost, jejíž stavba začala roku 1593 kvůli tureckému nebezpečí a pirátům.
Je to dnes hlavně ruina, ale dva kilometry hradeb přežily i zemětřesení 1953. Uvnitř najdete opuštěný katolický kostel svatého Marka, budovy bývalé věznice a šest až sedm benátských děl na hradbách. Věznice fungovala do konce války, poslední obyvatelé odešli v roce 1963.
Nahoru vedou dvě cesty: dlážděná dvoukilometrová k východní bráně, nebo osmisetmetrová pěšina olivovými háji k jižní brance, která má hezčí výhledy. Počítejte tak tři čtvrtě hodiny nahoru, vstup je zdarma. Stoupání je strmé a kamenité, takže voda a čepice s sebou a ideálně ráno.
Nová pravidla na řeckých plážích
Od roku 2026 platí v Řecku přísnější pravidla pro lehátka, což se projeví i na Kefalonii. Na běžných plážích musí zůstat volných sedmdesát procent plochy a lehátka musí být nejméně čtyři metry od vody.
V praxi to znamená, že u vody bude víc místa na ručník a míň řad lehátek. Nemusíte se tedy bát, že přijdete na pláž a nebude kam si lehnout zadarmo.
Jak se na Kefalonii dostat a jak se po ní pohybovat
Letecky: ostrov má letiště Kefalonia (EFL) zhruba osm kilometrů jižně od Argostoli. V sezóně sem létá přímá linka Smartwings z Prahy (zhruba dvě a půl hodiny), k tomu charterové lety cestovek. Mimo hlavní sezónu se létá s přestupem přes Athény. Konkrétní dny a frekvence si ověřte, mění se každý rok.
Trajektem: z peloponéského přístavu Kyllini do Porosu na Kefalonii to trvá zhruba hodinu a půl, jezdí se několikrát denně. Z Patrasu se pluje do Sami.
Auto si půjčte. Není to doporučení, je to nutnost. Veřejnou dopravu tvoří autobusy KTEL s centrem v Argostoli, spoje mezi ostatními vesnicemi téměř nejsou a na Myrtos jede v sezóně zhruba jeden spoj denně. Kdo počítá s autobusy, prosedí dovolenou v Argostoli. Cesta z Argostoli do Fiskarda trvá autem asi hodinu a půl.
Kdy na Kefalonii jet
Moře má v červnu 21 až 25 °C, v červenci a srpnu 24 až 26 °C a v září se drží kolem 24 až 25 °C. V létě prakticky neprší.
Hledá se nejvíc v červnu a červenci, ale reálně nejpříjemnější jsou červen a září: moře je teplé a lidí výrazně méně než ve špičce. Červenec a srpen znamenají plné pláže, plná parkoviště a nejvyšší ceny. Květen a začátek října jsou skvělé na výlety a poznávání, ale na koupání už bývá voda chladnější.
Deset věcí, které vám o Kefalonii nikdo neřekne
1. Bez auta ostrov neprojedete. Jeden autobus denně na Myrtos a mezi vesnicemi skoro nic.
2. Myrtos není bezpečná pláž za každého počasí. Prudký sráz do hloubky, odpolední proudy a od července 2026 i riziko sesuvů. Nesedat pod útes.
3. Na benzinkách vás obslouží personál, netankujete si sami. Na venkově se často platí jen hotově.
4. Ve vnitrozemí pumpy nejsou. Před přejezdem ostrova dotankujte.
5. Fuel policy půjčoven není full-to-full. Auto dostanete s náhodným stavem nádrže. Vyfoťte si budík při převzetí.
6. Navigace vás pošle do kozích stezek. Vezměte si od půjčovny i papírovou mapu.
7. V Melissani je nejlepší světlo v poledne, a taky nejdelší fronta. Je to rozhodnutí, ne samozřejmost.
8. Želvy v Argostoli nekrmit a nesahat na ně.
9. Katavothres zklamou, pokud čekáte podívanou. Je to příběh, ne vodopád.
10. Ostrov je velký a hornatý. Kdo bydlí na jihu, musí si na sever vyhradit celý den.
Časté otázky
Je pláž Myrtos otevřená?
Ano, po sesuvu z 10. července 2026 zůstává otevřená, ale s varovnými cedulemi a výzvou k obezřetnosti. Doporučuje se zdržovat se ve střední části pláže a nerozkládat si věci pod útesem. Po zemětřesení nebo silném dešti se pláže dočasně zavírají.
Potřebuju na Kefalonii auto?
Ano. Autobusy KTEL jezdí prakticky jen z Argostoli a na Myrtos zajíždí v sezóně zhruba jeden spoj denně. Bez auta se ostrov objíždí velmi obtížně.
Kdy je v jeskyni Melissani nejlepší světlo?
Zhruba mezi 11:30 a 14:00, kdy slunce svítí otvorem ve stropě přímo na hladinu. Ve stejnou dobu je ale i nejdelší fronta a za zataženo efekt nevznikne.
Jak se z Kefalonie dostanu na Ithaku?
Trajektem ze Sami do přístavu Pisaetos, plavba trvá zhruba 30 minut. Z Porosu je to asi 50 minut. Ithaka se dá z Kefalonie zvládnout jako celodenní výlet.
Kdy je nejlepší doba na Kefalonii?
Červen a září. Moře je teplé, ale není tam takový nápor lidí jako v červenci a srpnu, kdy jsou nejvyšší ceny i plná parkoviště.
Mohlo by vás zajímat
Která pláž na Kefalonii je nejlepší pro malé děti?
Xi na poloostrově Paliki. Voda je tam dlouho mělká, vstup pozvolný a jižní expozice ji prohřeje. Dobrou volbou jsou i Makris Gialos a Platis Gialos u Lassi. Naopak Myrtos, Antisamos a Petani mají prudký sráz do hloubky a pro malé děti se nehodí.
Kolik pláží na Kefalonii má modrou vlajku?
V roce 2026 jich je třináct: jedenáct v obci Argostoli a dvě v obci Sami, konkrétně Antisamos a Myrtos. Loni jich bylo patnáct. Petani a Xi vlajku nemají proto, že je obec Lixouri do programu nepřihlásila, ne kvůli kvalitě vody.
Je pláž Myrtos po sesuvu v roce 2026 otevřená?
Ano. Po sesuvu z 10. července 2026 zůstala otevřená, uzavřený je jen východní cíp u jeskyně. Počet plavčíků se zdvojnásobil. Platí ale nové pravidlo, že se pláž dočasně zavírá po silném dešti nebo zemětřesení. Před cestou si stav ověřte.
Jak se dostanu na pláž Fteri?
Silnice tam nevede. Buď vodním taxi z přístavu Zola, jízda kolem deseti minut a zpáteční asi 20 eur, nebo pěšky po neznačené kamenité trase dlouhé 4,7 km s převýšením kolem 200 metrů, což zabere asi hodinu a půl. Na pláži není žádné zázemí ani voda.