Odyseus

 

Staré řecké báje a pověsti patří k legendárním příběhům, které se ústně a písemně předávají již po stovky generací. Je až s podivem, že i dnešní děti bývají často fascinované tisíciletou moudrostí našich předků, jež přitom zůstává překvapivě aktuální. Některé postavy dávným dob jsou „živé“ i dnes a inspirují například umělce. James Joyce a jeho legendární Odysseus budiž jedním příkladem za všechny – právě tento hrdina patří mezi ty, jejichž osudy můžeme poznat doslova na vlastní kůži.

Dvacetileté dobrodružství

Připomeňme alespoň stručně, jaký byl Odysseův osud, který nám odhalí, proč do moderních jazyků proniklo slovo „odyssea“ s významem sáhodlouhá cesta. Tento bájný král ostrova Ithaka se podle Homéra účastnil deset let trvající trojské války, kterou díky své chytrosti nakonec Řekům pomohl vyhrát, když svou proslulou lstí s tzv. trojským koněm umožnil, aby se jeho vojska dostala za hradby obléhaného města. Tím by celý mnohovrstevnatý příběh s množstvím mytických postav popsaných v eposu Ilias mohl končit, na cestě domů však Odyssea čekalo množství nečekaných nástrah. Plavba zpět na Ithaku se tak protáhla na dalších deset let a chrabrý rek při ní svedl například boj s legendárním Kyklopem, obelstil bájnou čarodějku Kirké, odolal nástrahám Sirén nebo proplul nebezpečnými úžinami mezi Skyllou a Charybdou. Z celé jeho družiny přežila jen hrstka námořníků. Když však nakonec přece jen vkročil na pevninu své rodné Ithaky, přivítala jej tu věrná manželka Penelopa a syn, kterého opouštěl, dokud byl ještě nemluvně a znovu jej spatřil až jako dvacetiletého mladíka.

Památky spjaté s Odysseem

Pochopitelně, že odkazy na bájného hrdinu jsou na tomto ostrově všudypřítomné. Pokud se rozhodnete svou dovolenou pojmout jako výpravu po jeho stopách, nabízí se hned několik zastávek, které byste neměli vynechat. Co na tom, že skutečné archeologické důkazy o událostech z mytické historie zatím vědci nemají – už jen vědomí, že tu možná kdysi kráčel udatný mořeplavec a úspěšný válečník stačí k vyvolání příjemného mrazení v žaludku.   
Jeskyně nymf jihozápadně od metropole je místo, kam podle pověsti Odysseus uložil poklady získané na svých cestách. Další pamětihodností je Arethusina studna pod Krkavčí skalou (Korax) ležící jižně od Vathy – zde se prý Odysseus setkal s pasákem vepřů.         
Přímo v centru ostrova, na úzké stopce spojující jeho severní a jižní části, leží zbytky antické akropole Alalkomenes, považované za někdejší Odysseův palác. Přinejmenším o tom svědčí archeologické nálezy mincí s hrdinovou tváří a také strategická poloha vysoko v horách. Není to ovšem jediný kandidát na místo, které měl Odysseus zvolit ke svému pobytu. Před devíti lety oznámili archeologové, že údajné zbytky původního Odysseova paláce odkryli v lokalitě Agios Athanasios. Ovšem nutno dodat, že toto tvrzení je třeba brát s rezervou – mnozí badatelé totiž stále nejsou přesvědčení, že – pokud je tedy Odysseus skutečná historická postava – v minulosti žil jinde. Na základě Homérových nejasných geografických popisů ztotožňují jeho rodnou zemí například s poloostrovem Paliki na Kefalonii, který kdysi možná býval odtrženou částí pevniny a s Kefalonií jej spojilo pradávné zemětřesení.

Zdroj obrázku: Wikipedia