Hérakles a jeho dvanáct úkolů: co musel udělat a kde se to odehrálo

Vyjmenujte Héraklovy práce. Otevřete dva weby a na jednom je třetí laň, na druhém kanec. Ani jeden se nemýlí: staří Řekové nezanechali jeden závazný seznam, jen několik verzí, a my tady držíme pořadí Apollodóra, které uvádí i Britannica.

Hérakles musel pro mykénského krále Eurysthea zabít nemejského lva a lernskou hydru, chytit kerynejskou laň a erymanthského kance, vyčistit Augiášovy chlévy, zahnat stymfalské ptáky, přivést krétského býka a Diomédovy klisny, přinést pás královny Amazonek, přihnat dobytek obra Géryona, přinést zlatá jablka Hésperidek a nakonec vytáhnout z podsvětí psa Kerbera. Šest prvních prací se odehrává na Peloponésu a u několika z nich dnes koupíte vstupenku do areálu, který je s mýtem spojený.

Příběhy samotné si můžete přečíst i v přehledu řeckých bájí a pověstí nebo v Petiškově převyprávění, které má kapitolu „Hérakles“. Tady najdete navíc, kde se to dá dnes navštívit, kolik stojí vstupné a proč se seznamy liší.

Kdo byl Hérakles a proč dostal úkoly#

Hérakles byl syn Dia a Alkmény. Zeus za ní podle Apollodóra přišel v podobě jejího muže Amfitryóna a noc prodloužil na trojnásobek. Jeho dvojče Ífiklés je Amfitryónův syn a Hérakles je o jednu noc starší. V osmi měsících uškrtil dva hady, které poslala Héra. (Héra a Zeus mají vlastní kapitolu mezi řeckými bohy.)

Jméno Herkules je římská podoba jména Hérakles, hrdina je tentýž. Podle Apollodóra se původně jmenoval Alkeidés po dědovi Alkaiovi a jméno Hérakles mu dala až Pýthie v Delfách. Diodóros to vypráví jinak: dali mu ho Argejští, „protože získal slávu (kleos) díky Héře“. Člověk, kterému Héra znepříjemňovala život od kolébky, tak nesl její jméno.

Úkoly dostal od Eurysthea a za tím stojí Héra. Zeus prohlásil, že Mykénám bude vládnout Perseův potomek, který se narodí toho dne. Héra ze žárlivosti zdržela porod Alkmény a zařídila, aby se Eurystheus, syn Sthenelův, narodil jako sedmiměsíční. Hérakles tak sloužil králi, který se na trůn dostal jen díky Héřině lsti.

Kdy se zbláznil: tři verze#

Tady se prameny rozcházejí a vyplatí se to vědět, než napíšete „úkoly byly trest“.

U Apollodóra přijde šílenství první. Po válce s Minyjci ho Héra dohnala k šílenství a on hodil do ohně děti, které měl s Megarou, a dvě děti Ífiklovy. Sám se odsoudil do vyhnanství a očistil ho Thespios. Pýthie mu pak v Delfách řekla, ať bydlí v Tírynsu, dvanáct let slouží Eurystheovi a vykoná deset prací. Potom se stane nesmrtelným.

Diodóros pořadí obrací. Eurystheus Hérakla povolá, ten jde do Delf a věštba mu uloží dvanáct prací. Hérakles z toho upadne do zoufalství a teprve pak ho Héra dožene k šílenství a on zabije děti.

Eurípidés v tragédii Héraklés posílá šílenství až po dokončení všech prací.

Proč dvanáct, když měl deset#

Pýthie podle Apollodóra uložila deset prací. Dvanáct jich vzniklo, protože Eurystheus dvě neuznal.

Hydru, protože mu pomáhal Iolaos. Augiášovy chlévy, protože je Hérakles vyčistil za mzdu. Po deseti pracích, které mu zabraly osm let a měsíc, proto přidal jablka Hésperidek a Kerbera. Britannica popisuje seřazení do cyklu dvanácti jako pozdější úpravu a u dvou neuznaných prací píše „podle některých vyprávění“.

Jiná verze je u Diodóra: ten počítá dvanáct rovnou a dva „doplňkové“ úkoly nezná. Jeho pořadí je také jiné:

Diodóros se liší i v detailech. Hydra má u něj sto krků, u Apollodóra devět hlav. Jablka u něj rostla v Libyi a strážce zabil Hérakles sám, kdežto Apollodóros je umisťuje k Atlantovi mezi Hyperborejce.

Dvanáct úkolů v tabulce#

Pořadí podle Apollodórovy Knihovny (2.5). „Dá se navštívit?“ znamená, jestli tam dnes stojí něco, za co se platí vstupné nebo co se dá najít na mapě.

Vstupné uvádím jen u míst na Peloponésu. Tíryns a Mykény v tabulce nejsou, protože s žádnou prací přímo nesouvisejí. Do Tírynsu poslala Hérakla podle Apollodóra Pýthie a v Mykénách sídlil Eurystheus. Vstupné do obou najdete níž v části o výletu.

Dvanáct úkolů jeden po druhém#

1. Nemejský lev#

Nemejský lev byl nezranitelný a Hérakles to poznal už po prvním výstřelu. Vzal tedy kyj a pustil se za ním. Vzal tedy kyj a pustil se za ním. Zazdil jeden ze dvou vchodů do doupěte, druhým vlezl dovnitř a lva uškrtil holýma rukama.

S Eurystheem to dopadlo hůř než se lvem. Hrdinovi zakázal vstup do města a kořist si nechával ukazovat před branou. Podle Apollodóra si ze strachu dal udělat bronzovou nádobu zakopanou v zemi, schovával se v ní a rozkazy posílal po hlasateli Kopreovi.

2. Lernská hydra#

Devět hlav, z toho osm smrtelných. Prostřední byla nesmrtelná a za každou, kterou Hérakles rozbil kyjem, narostly dvě nové. Do nohy ho navíc kousal obří krab. Ten je i na vázové malbě níž.

Rozhodl to jeho synovec Iolaos, syn dvojčete Ífikla: pálil pahýly hořícími poleny, aby nic nenarostlo. Nesmrtelnou hlavu Hérakles zakopal pod balvan u cesty z Lerny do Elaia a do hydřiny žluči namočil šípy. Eurystheus mu práci stejně nezapočítal.

3. Kerynejská laň#

Tahle práce nešla silou. Laň se zlatými parohy byla zasvěcená Artemidě a Hérakles ji nechtěl zabít ani zranit, a tak ji honil celý rok. Až když chtěla u řeky Ladón přeběhnout, vystřelil po ní a odnesl ji živou.

Artemis s Apollónem ho zastavili a Hérakles svedl vinu na Eurysthea. Laň má jméno podle města Keryneia v Achaji, Ladón je přítok Alfeia.

4. Erymanthský kanec#

Cestou k hoře Erymanthos se Hérakles zastavil na Foloé, kde ho pohostil kentaur Folos. Hérakles si řekl o víno. Folos se bál otevřít sud, který patřil všem kentaurům, a tak ho Hérakles otevřel sám. Na vůni se seběhli ostatní kentauři a Hérakles je musel rozehnat. Při tom jeho šíp omylem zasáhl Cheiróna. Šípy byly namočené v hydřině žluči, a tak se rána nedala vyléčit. Folos zemřel, když mu jeden šíp spadl na nohu.

Kance pak vyhnal křikem z houštiny, uštval ho v hlubokém sněhu, chytil ho a donesl Eurystheovi živého. Erymanthos je dnes pohoří na severozápadě Peloponésu s nejvyšším vrcholem Olenos (2 224 m).

5. Augiášovy chlévy#

Za jediný den vyvézt hnůj z Augiášových chlévů zní jako práce pro celou armádu. Hérakles ji vyřešil vodou: prorazil základy ohrady a svedl dovnitř řeky Alfeios a Péneios. Předem si u Augiáše vymínil desetinu stáda a neprozradil mu, že práci nařídil Eurystheus.

Augiáš nezaplatil. Jeho syn Fyleus svědčil proti otci. Eurystheus práci neuznal, protože byla za mzdu. Ze všech dvanácti je to ta, která dopadla nejméně hrdinsky a nejvíc úředně. A pozor: Élida, kde chlévy stály, leží na západě Peloponésu u Olympie, ne v Argolidě, kde jsou Mykény, Tíryns a Lerna.

6. Stymfalští ptáci#

Do lesa u Stymfalského jezera v Arkádii se slétlo tolik ptáků, že Hérakles nevěděl, jak je z lesa vyhnat. Athéna mu dala bronzové klapačky, které dostala od Héfaista. Hérakles vylezl na horu nad jezerem, zarachotil, ptáci vzlétli a on je postřílel.

Lidožraví ptáci se ve výkladech objevují často. U Apollodóra o tom nic nestojí. Pausaniás je ale zná jako místní pověst a Britannica je tak popisuje i dnes.

7. Krétský býk#

U toho býka se prameny neshodují ani v tom, čí byl. Podle Akúsiláa to byl býk, který přenesl Európu, podle jiných ho Poseidón poslal Mínóovi z moře. Mínós Héraklovi nepomohl, takže ho Hérakles chytil sám, ukázal Eurystheovi a pustil. Býk pak bloudil Spartou a Arkádií až k Marathónu.

8. Diomédovy klisny#

Thrácký král Bistonů Diomédés měl klisny, které žraly lidi. Hérakles je odvedl k moři a svěřil Abdérovi, kterého koně usmýkali. Diomédea zabil, u Abdérova hrobu založil město Abdéru (dnes Abdera v regionální jednotce Xanthi) a koně dovedl k Eurystheovi. Ten je pustil a na Olympu je sežrala zvěř.

9. Hippolytin pás#

Pás chtěla Eurystheova dcera Admété. Královna Amazonek Hippolyta ho v přístavu Themiskyra Héraklovi slíbila. Pak Héra v podobě Amazonky rozhlásila, že cizinci unášejí královnu. Hérakles v domnění, že jde o zradu, Hippolytu zabil a pás jí vzal.

Cestou zpátky u Tróje zachránil Hésioné před mořskou obludou. Themiskyra leží u řeky Thermódón, dnes řeka Terme v provincii Samsun v Turecku.

10. Géryonův dobytek#

Nejdál na západ. Trojtělý obr Géryon měl červený dobytek na ostrově Erytheia, o kterém Apollodóros píše, že se „nyní“ jmenuje Gadeira, tedy dnešní Cádiz. Hérakles postavil na hranici Evropy a Libye dva sloupy, od Hélia dostal zlatý pohár a v něm přeplul oceán. Zabil psa Orthra, pastýře Eurytióna i Géryona.

11. Zlatá jablka Hésperidek#

Tuhle práci přidal Eurystheus jako první ze dvou náhradních. Jablka podle Apollodóra nerostla v Libyi, ale u Atlanta mezi Hyperborejci.

Cestou Hérakles osvobodil Prométhea a na jeho radu poslal pro jablka Atlanta a sám mezitím držel nebe. Atlás si ho pak nechtěl vzít zpátky. Hérakles ho tedy poprosil, ať nebe chvíli podrží, než si dá na hlavu podložku. Atlás ho převzal a Hérakles s jablky odešel. Podle jiných autorů je utrhl sám po zabití draka.

12. Kerberos#

Poslední práce vedla do podsvětí. Hérakles se nejdřív nechal zasvětit do eleusínských mystérií, sestoupil u Tainara v Lakónii a cestou osvobodil Thésea (Peirithoa ne). Hádés mu psa vydal pod podmínkou, že ho Hérakles přemůže bez zbraní.

Hérakles ho v pancíři a lví kůži sevřel kolem hlavy a nepustil, ani když ho kousal had na psím ocase. Vyšel u Troizény, ukázal psa Eurystheovi a pak ho vrátil do podsvětí.

Metopy v Olympii: Héraklovy práce v kameni#

Na Diově chrámu v Olympii byly Héraklovy práce vytesané na metopách, reliéfních kamenných deskách nad předsíní a zadní síní chrámu. Metop bylo dvanáct, po šesti nad předsíní a nad zadní síní, na každé jedna práce. Pausaniás v 5. knize své Cesty po Řecku (5.10.9) uvádí, že tu je zobrazena „většina“ Héraklových prací, a vyjmenuje jich jedenáct: nad vchodem do předsíně kanec, Diomédés, Géryon, Atlás a Augiáš, nad zadní síní Amazonka, laň, býk v Knóssu, stymfalští ptáci, hydra a lev. Kerbera vynechal, i když na předsíni byl.

Metopa s Héraklem, který drží nebe místo Atlanta, je v muzeu v Olympii. Metopa se stymfalskými ptáky na další fotce je naopak v Louvru, takže všechny v Olympii neuvidíte.

Diův chrám stavěli v letech 470 až 456 před naším letopočtem. Olympie je od roku 1989 na seznamu UNESCO.

Založil Hérakles olympijské hry?#

Zdroje se rozcházejí v tom, kdo hry založil a kdy.

Že Hérakles založil olympijské hry, je tedy jen jedna z verzí. Nejbezpečněji se dá říct: Pindaros, Diodóros a Apollodóros mu je připisují, Pausaniás připisuje první závod jinému Héraklovi a dnešní oficiální průvodce jmenuje Pelopa.

Smrt a zbožštění#

Konec je horší než dvanáct prací.

Kentaur Nessos převážel lidi přes řeku Euénos. Když mu Hérakles svěřil svou ženu Déianeiru, Nessos se jí pokusil zmocnit a Hérakles ho zastřelil. Umírající Nessos poradil Déianeiře, ať si schová jeho krev jako nápoj lásky. Jenže šípy, kterými ho Hérakles zasáhl, byly namočené v hydřině žluči.

Po dobytí Oichalie a zajetí Ioly poslal Hérakles hlasatele Licha pro slavnostní oděv. Déianeira ze žárlivosti potřela tuniku Nessovou krví. V teple začal jed rozežírat kůži, Hérakles shodil Licha ze skály a když si tuniku strhával, šla dolů i s masem. Déianeira se oběsila.

Na hoře Oita (dnes Oiti) si Hérakles postavil hranici. Zapálil ji pastýř Poiás, který za to dostal jeho luk. Oblak odnesl Hérakla za hromu na nebe. Získal nesmrtelnost, usmířil se s Hérou a oženil se s její dcerou Hébé. Až tady se splnilo, co mu podle Apollodóra slíbila Pýthie.

Výlet po Peloponésu: co uvidíte a kolik to stojí#

Místa, která se dají navštívit, leží v Korinthii a Argolidě, Olympie na západě Peloponésu. Okruh bych si předem spočítala v mapě. Dojezdy autem podle portálu hh.gr: Nemea 20 minut z Korintu (autobusem KTEL 40 minut), Tíryns 10 minut a Lerna 15 minut z Nafplia, Mykény 30 minut z Nafplia a Olympie 1 hodinu 25 minut z Patry.

Letenky a ubytování si můžete poskládat v plánovači cesty.

Ceny ověřeny 10/2026 na portálu Hellenic Heritage (hh.gr), muzeum Stymfalie na stránce provozovatele, Nadace Piraeus Bank. U Nemei je poslední vstup 20 minut před zavíračkou. V létě se zavírá později, v říjnu 2026 je to u Nemei, Mykén a Olympie mezi 18 a 19 hodinou. Hodiny před cestou ještě ověřte na hh.gr, ať nestojíte před zavřenou bránou.

Na všech pěti nalezištích z tabulky se vstupuje zdarma 6. 3., 18. 4., 18. 5., poslední víkend v září, 28. 10. a v zimě (od 1. 11. do 31. 3.) první a třetí neděli v měsíci. Zavřeno je 1. 1., 25. 3., 1. 5., na Velikonoční neděli a 25. a 26. 12. Muzeum Stymfalie má dny zdarma jiné: 18. 5., 5. 6. a poslední víkend v září. (Kdo má nárok na vstup zdarma podle věku a země, se dočtete v článku o řeckých bozích.)

Tíryns a Lerna zavírají v 15:30 celý rok, takže je zařaďte na ráno. V zimě zavírá ve 15:30 všech pět nalezišť. V úterý nejezděte do Stymfalie, muzeum je zavřené, a v zimě ani do Nemei.

Nemea#

Nemea je nejlepší start, jedna vstupenka platí na Diovu svatyni, stadion i muzeum. Od vesnice Archaia Nemea je to k areálu pět minut pěšky.

Stadion postavili kolem roku 330 před naším letopočtem a vešlo se na něj 40 000 diváků, vykopávky tu probíhají od roku 1974. Nejlepší na něm je klenutý vstupní tunel, do jehož zdí atleti při čekání na start vyrývali nápisy. Nemejské hry se poprvé konaly v roce 573 před naším letopočtem a podle hlavní verze je založilo Sedm proti Thébám na počest Ofelta. Jiná verze říká, že je po zabití lva založil Hérakles.

Tíryns#

Kyklopské hradby mají obvod asi 750 metrů, zdi jsou až 8 metrů silné a 13 metrů vysoké a jsou postavené z ještě větších kamenů než v Mykénách. Tíryns je od roku 1999 na seznamu UNESCO společně s Mykénami. Podle Apollodóra sem Hérakla poslala Pýthie, aby tu bydlel.

Lerna#

Lerna je skromná: Dům tašek z raně helladského období a zbytky hradeb, vstupné pět eur. Hydru tu nečekejte. Hydru tu nečekejte. Portál hh.gr v devítihlavé hydře vidí obraz toho, jak místní vysoušeli bažiny, a víc k bájím tu nenajdete.

Stymfalské jezero#

Muzeum stojí na jednom z kopců nad jezerem, u kterého podle mýtu Hérakles postřílel ptáky. Je to největší horské jezero Peloponésu, nejjižnější horský mokřad Balkánu a patří do sítě Natura 2000. Jeho plocha podle sezóny kolísá. Že jezero v létě mizí, zapsal už Pausaniás: v zimě tu podle něj bylo malé jezero, v létě žádné.

Co uvidíte, je jiná otázka. Řecký deník EfSyn psal v listopadu 2024 v názorovém sloupku, že jezero v jednom z nejhorších období sucha vyschlo a proměnilo se v rákosiny. Úřední zdroj to není a dnešní stav neznáme. Fotka níž je z dubna 2015, z jara, kdy bylo vody dost. Kdo tam jede kvůli jezeru a ne kvůli muzeu, měl by si stav předem ověřit u muzea.

Omyly, které se o Héraklovi opakují#

„Hérakles a Herkules jsou dva hrdinové.“ Jeden. Herkules je římská podoba jména.

„Úkoly mají jedno správné pořadí.“ Nemají. Apollodóros a Diodóros ho mají různé.

„Pausaniás popsal všech dvanáct metop.“ Nepopsal. Jmenuje jedenáct a Kerbera vynechal, i když na chrámu byl.

„Hérakles založil olympijské hry.“ Jen podle některých verzí, viz výše.

„Stymfalští ptáci žrali lidi.“ Záleží, koho čtete. Apollodóros o tom nepíše, ptáci se u něj do lesa jen slétli před vlky. Pausaniás ale lidožravé ptáky zná jako místní pověst.

Časté otázky#

Jaké byly Héraklovy úkoly?#

Hérakles musel zabít nemejského lva a lernskou hydru, chytit kerynejskou laň a erymanthského kance, vyčistit Augiášovy chlévy, zahnat stymfalské ptáky, přivést krétského býka a klisny Diomédovy, získat Hippolytin pás, přihnat Géryonův dobytek, přinést jablka Hésperidek a vytáhnout z podsvětí Kerbera.

Proč musel Hérakles plnit úkoly?#

Podle Apollodóra ho Héra dohnala k šílenství a on zabil vlastní děti. Pýthie mu pak v Delfách uložila dvanáct let sloužit králi Eurystheovi a vykonat deset prací. Diodóros a Eurípidés řadí události jinak, takže jednu správnou odpověď prameny nedávají.

Kolik úkolů měl Hérakles?#

Dvanáct. Podle Apollodóra ale Pýthie uložila deset a dvě přibyly, když Eurystheus neuznal hydru (pomáhal Iolaos) a Augiášovy chlévy (za mzdu). Diodóros počítá dvanáct od začátku, takže se v různých textech setkáte s oběma čísly.

Kdo byl Héraklův otec?#

Zeus. Matkou byla Alkméné a jejím mužem Amfitryón, takže Hérakles měl vlastně dva „otce“. Zeus za Alkménou přišel v Amfitryónově podobě a noc prodloužil na trojnásobek. Dvojče Ífiklés je Amfitryónův syn.

Kde se dají místa Héraklových úkolů navštívit?#

Na Peloponésu v Nemei (lev), v Lerně (hydra) a u Stymfalského jezera, kde je muzeum (ptáci). K tomu Olympie, která leží v Élidě, kde podle mýtu stály Augiášovy chlévy (ty hledat nemá smysl), s Diovým chrámem a metopami. Dál Mykény, sídlo Eurysthea, a Tíryns, kam Hérakla poslala Pýthie. Vstupné k 10/2026 je v části o výletu.

Odkud to víme#

Úkoly a jejich pořadí: Apollodóros, Knihovna (2.4.5, 2.4.8, 2.4.11, 2.4.12, 2.5.1–2.5.12, 2.7.2, 2.7.6–7), v překladu J. G. Frazera v digitální knihovně Perseus. Odlišné pořadí a detaily: Diodóros Sicilský, kniha 4 (kap. 9–26 a 36–38, hry v kap. 14). Metopy a Olympie: Pausaniás, Cesta po Řecku, 5.7.6–9, 5.8.3, 5.10.9; Foundation of the Hellenic World, Museum of Classical Archaeology v Cambridgi a G. Nagy (Harvard CHS, 2022). Stymfalské jezero: Pausaniás 8.22.3–4, stav jezera EfSyn, názorový sloupek z 23. 11. 2024. Olympijská óda 10 Pindara a Eurípidovo drama Héraklés (ř. 822–850). Obecně: Britannica, hesla „Heracles“ a „Labours of Hercules“. Vstupné a hodiny: Hellenic Heritage (hh.gr), muzeum Stymfalie: Nadace Piraeus Bank. UNESCO (Mykény a Tíryns, Olympie).