Dítě má do pátku nakreslit Odysseovu cestu a v zadání stojí jen „podle mapy v učebnici“. Učebnice má jednu trasu, internet jich nabízí víc a každá vede jinudy. Podle jedné mapy plul Odysseus až k Gibraltaru, podle druhé na Maltu, třetí nechává část dobrodružství v severozápadním Řecku. Stejná otázka vás zastihne po Nolanově filmu Odyssea: kde ta místa doopravdy jsou a dá se tam jet?
Žádná z těch map není jistá. Homér trasu nezakreslil a o tom, kde Odysseus pobýval, se přeli už antičtí učenci. Níž jsou zastávky v pořadí plavby: co se kde stalo, kolik mužů zahynulo a kde místo hledali Řekové a Římané. Na konci najdete místa, kam se dá dojet, i ta zavřená.
Mapa je anglicky a dost bledá, dívejte se na ni spolu s tabulkou níž. Cyclopes jsou Kyklópové, Laestrygonians Laistrygonové, Scheria Scherie a Ithaca Ithaka. Ukazuje jednu z běžných variant: Lótofágy na Džerbě, Kyklópy a Laistrygony na východní Sicílii, Scherii na Korfu a Ógygii hned ve dvou verzích, na Gozu a u Gibraltaru (Perejil).
Jak dlouho trvala Odysseova cesta?
Odysseus byl pryč z domova dvacet let: deset let válčil u Tróje a deset let plul domů. Sedm let z plavby strávil u Kalypsó, rok u Kirké.
Nejdelší pobyty podle Odysseie:
- u Kalypsó na Ógygii sedm let
- u Kirké na Aiaii celý rok
- na Thrínakii měsíc a šest dní
- u Aiola měsíc
Dohromady to dává zhruba osm let a pár měsíců. Zbytek do deseti let Homér nevysvětluje a my si ho nedomýšlíme. Pět let u Kalypsó najdete u pozdějšího převyprávěče mýtů Apollodóra, který k tomu přidává syna Latina. Homér mluví o sedmi letech.
Zastávky Odysseovy plavby v pořadí
Pořadí v tabulce je pořadí plavby, ne pořadí zpěvů. Kdo čte Odysseiu, ocitne se u Kalypsó už v pátém zpěvu (zmíněná je hned v prvním), protože Homér začíná skoro na konci. Všechno, co se stalo před Kalypsó, tedy zpěvy 9 až 12, vypráví Odysseus sám u Fajáků na dvoře krále Alkinoa. Skoro celé bloudění proto známe jen z jeho vyprávění.
Sloupec Odkud to víme říká, kdo místo s Homérem spojil. „Antický pramen“ znamená, že místo spojil s Homérem někdo už v antice (Thúkydidés, Strabón, Plinius, Hérodotos, Pausaniás a další), a to ještě neznamená, že měl pravdu. „Hypotéza“ je návrh dnešních badatelů. „Místní tradice“ je to, co se ukazuje turistům, bez opory ve starých textech. U mysu Malea stojí „pevný bod na mapě“, protože ho najdete dodnes, a u ostatních je pramen upřesněný slovy „pozdní“, „sporné čtení“ nebo „archeologický výklad“.
Skeptiků je dost. Badatel W. B. Stanford soudil, že za mysem Malea Odysseus opouští zeměpis a vstupuje do říše divů. Eratosthenés podle Strabóna řekl, že místa Odysseova bloudění najdete, až najdete ševce, který sešil měch s větry. A podle historika Robina Lane Foxe se příběhy hrdinů na Sicílii a v Itálii usadily až po první vlně řecké kolonizace, tedy po roce 740 před naším letopočtem.
| Zastávka | Zpěv | Co se stalo | Kde ji hledali a kde dnes | Odkud to víme |
|---|---|---|---|---|
| Kikonové, Ismaros | 9 | Vyplenění města, odpoledne porážka, ztráta šesti mužů z každé lodi | jižní pobřeží Thrákie | antický pramen |
| Mys Malea | 9 | Severák odfoukne flotilu od mysu | Malea u ostrova Kythéra | pevný bod na mapě |
| Lótofágové | 9 | Vyslaní muži (dva a hlasatel) ochutnají lotos a nechtějí domů | Džerba (Polybios, Strabón) nebo výběžek v zemi Gindanů (Hérodotos) | antický pramen, dvě verze |
| Kyklópové | 9 | Polyfémos sní šest mužů, Odysseus ho oslepí | Sicílie, okolí Etny (Strabón); Aci Trezza | antický pramen; Aci Trezza je místní tradice |
| Aiolos | 10 | Měch s větry, návrat na dohled Ithaky a zpět | Liparské ostrovy (Strabón) | antický pramen |
| Laistrygonové | 10 | Z dvanácti lodí zbude jedna | Sicílie (Thúkydidés, Strabón) nebo Formie v Laziu (Plinius); novější návrhy sever Sardinie a jih Korsiky | antický pramen, víc verzí; hypotézy |
| Kirké, Aiaia | 10 | Vepři, rok na ostrově, Elpénór padá ze střechy | Monte Circeo (Strabón, Plinius) | antický pramen |
| Podsvětí | 11 | Věštba Teiresia, matka, Achilleus | jezero Avernus u Kúm (Strabón) nebo Acherón v Thesprótii (Pausaniás); Nekromanteion | antický pramen, dvě verze; Nekromanteion je archeologický výklad |
| Sirény | 12 | Vosk v uších, Odysseus u stěžně | mys Peloros, Sirenussy u Sorrenta (naproti ostrůvky Li Galli) nebo Neapol | antický pramen, víc verzí |
| Skylla a Charybda | 12 | Skylla vezme šest mužů | Messinská úžina (Thúkydidés) | antický pramen |
| Thrínakie | 12 | Zabité Héliovy krávy, Zeus rozbije loď, zahynou všichni muži | Sicílie v pozdějších pramenech; Homér místo neurčuje | pozdní antický pramen |
| Kalypsó, Ógygie | 5, 7 | Sedm let zajetí | Gozo (Kallimachos podle Strabóna, dnes i maltská tradice); podle Strabóna ji Homér umístil do Atlantiku; Perejil, Othonoi, Azory | antický pramen, sporné čtení; hypotézy |
| Fajákové, Scherie | 5–8, 13 | Nausikaa, vyprávění u dvora, odvoz domů | Korkýra, dnešní Korfu (Thúkydidés, Kallimachos); u Apollónia ostrov Drepané | antický pramen |
| Ithaka | 13 | Návrat ve dvacátém roce | dnešní Ithaka; menšinově Lefkada nebo Paliki | antický pramen; menšinové hypotézy |
Kikonové a mys Malea
První zastávka po odjezdu z Tróje. Odysseus vyplení město Kikonů v Thrákii, jenže muži se nechtějí stáhnout a hodují na pláži. Ráno přitáhnou Kikonové s posilami, celé dopoledne se Řekové brání a odpoledne je Kikonové rozeženou. Odysseus přijde o šest mužů z každé lodi. Poprvé, ale ne naposledy, velitel řekne jedno a posádka udělá druhé.
Po odplutí od Kikonů flotilu u mysu Malea odfoukne severák. Až sem se dá Odysseova plavba přiložit k mapě, dál už ne. Kikony hledali na jižním pobřeží Thrákie.
Lótofágové
Devět dní žene flotilu bouře, desátý den přistanou. Vyslaní muži, dva a hlasatel, ochutnají lotos a nechtějí domů. Odysseus je odvleče na loď a přiváže pod lavice, jako by šlo o náklad.
Řekové zemi Lótofágů hledali v Libyi, jak říkali severní Africe. Hérodotos píše o výběžku v zemi Gindanů, Polybios a Strabón o ostrově Džerba, kde se prý ukazoval Odysseův oltář.
Kyklóp Polyfémos
Flotila kotví u Kozího ostrova a Odysseus jde s dvanácti muži do jeskyně. Polyfémos sní šest z nich, vždy po dvou. Odysseus ho opije, oslepí a zbylí muži utečou pod břichy beranů. Polyfémos pak prosí Poseidóna o pomstu. Poseidón od té chvíle Odysseovi škodí a u Fajáků mu ještě rozbije vor.
Jeskyni kladli starověcí autoři na Sicílii, k Etně a Leontínám (Strabón). Thúkydidés píše, že za nejstarší obyvatele Sicílie se uvádějí Kyklópové a Laistrygonové, a rovnou přiznává, že neví, kdo to vlastně byl. Skály v Aci Trezza se dnes ukazují jako balvany, které Polyfémos hodil po lodi, ale to je místní tradice.
Aiolos a měch s větry
Aiolos na plovoucím ostrově hostí Odyssea měsíc a při odjezdu mu dá měch s uvázanými větry. Desátý den plavby už Odysseus vidí ohně na Ithace, usne, družina měch rozváže a vítr je odnese zpět. Při druhé návštěvě je Aiolos vyžene. Aiolův ostrov hledali Řekové mezi Liparskými ostrovy severně od Sicílie.
Laistrygonové: z dvanácti lodí zbude jedna
Po týdnu veslování vplují do přístavu Télepylu, Lamova města v zemi Laistrygonů. Obři házejí balvany a napichují muže jako ryby. Uteče jen Odysseova loď, která kotvila mimo přístav. Z dvanácti lodí zbývá jedna.
Kde to bylo, nevěděli jistě už Řekové. Thúkydidés a Strabón mají Laistrygony na Sicílii, Plinius píše o Formii v Laziu jako o starém sídle Laistrygonů. Novější badatelé uvažují o severu Sardinie nebo o jihu Korsiky u Bonifacia.
Kirké na ostrově Aiaia
Eurylochos vede dvaadvacet mužů k paláci. Sám zůstane venku, protože tuší léčku, a ostatní Kirké promění ve vepře. Eurylochos pak běží zpátky k lodi. Odysseus dostane od Herma bylinu móly. Díky ní ho Kirké neočaruje a muži dostanou lidskou podobu zpět. U Kirké zůstanou celý rok. Jediný mrtvý je tu Elpénór, který před cestou do podsvětí nešťastně spadne ze střechy.
Aiaiu ztotožnili Strabón a Plinius s Monte Circeo na pobřeží Latia. Strabón tam uvádí Kirčin chrám a „pohár, který patřil Odysseovi“, Plinius píše, že Circeii byly kdysi ostrovem, „věříme-li Homérovi“. Podle historika Robina Lane Foxe ale Kirké s tímto místem spojili nejdřív koncem 6. století před naším letopočtem.
Podsvětí
Kirké pošle Odyssea k Ókeanu za věštbou slepého Teiresia. Po dni plavby přistanou, Odysseus u jámy přinese oběť a setká se s Teiresiem, s matkou i s Achilleem. Pak se vrátí na Aiaiu pohřbít Elpénóra. Kirké v pokynech jmenuje řeky Acherón, Pyriflegethón a Kókytos.
Podsvětí mělo v antice dvě adresy. Strabón ukazuje jezero Avernus u Kúm nedaleko Neapole, kde byla věštírna mrtvých. Pausaniás věří, že Homér viděl řeky Acherón a Kókytos v Thesprótii a jejich jména dal řekám podsvětí. Tam, v dnešním Řecku, leží Nekromanteion.
Sirény
Homér mluví o dvou Sirénách (užívá dvojné číslo). Muži mají uši zalepené voskem, Odysseus je přivázaný ke stěžni, aby mohl poslouchat, a přitom se k nim nevrhl. Nikdo nezahyne.
O tom, kde Sirény zpívaly, se vedly spory už ve starověku. Strabón zmiňuje mys Peloros u Messinské úžiny a výběžek Sirenussy u Sorrenta se svatyní Sirén, naproti kterému leží tři ostrůvky zvané Sirény, dnešní Li Galli. Třetím kandidátem je Neapol s hrobem Sirény Parthenopé. Nolan natáčel Sirény u skaliska Pietra del Bagno nedaleko Lipari.
Skylla a Charybda
Úžina je podle Homéra tak úzká, že by se přes ni dalo dostřelit šípem. Odysseus pluje u Skylly, aby nepřišel o celou loď, a Skylla vytáhne šest nejlepších mužů. Šest mužů místo celé lodi, takhle to Odysseus počítá.
Tady se staří autoři výjimečně shodnou. Thúkydidés výslovně píše, že Charybda, kolem níž podle příběhu proplul Odysseus, je v Messinské úžině mezi Rhégiem a Messinou.
Héliovy krávy na Thrínakii
Měsíc fouká jižní vítr a dojde jídlo. Eurylochos přemluví muže a zabijí nejlepší krávy boha Hélia. Hodují šest dní. Hned po vyplutí Zeus loď rozbije bleskem a zahynou všichni zbývající muži.
Odysseus na troskách zůstane sám a zpátky ho to odnese až k Charybdě, kde se zachytí fíkovníku nad ní. Thrínakii Homér nijak nelokalizuje. Pozdější prameny ji ztotožňují se Sicílií.
Sedm let u Kalypsó
Na troskách se nese ještě devět dní, než desátou noc doplave na Ógygii. Kalypsó mu nabízí nesmrtelnost. Odysseus ji odmítne, a stejně ho na ostrově drží sedm let. V osmém roce ji bohové přimějí, aby ho propustila. Odysseus čtyři dny staví vor a pátý den vyplouvá.
Ógygie patří k nejspornějším místům celé plavby. Gozo má oporu už u Kallimacha ve 3. století před naším letopočtem, jenže jméno ostrova, které cituje Strabón, se dá číst dvojím způsobem. Strabón sám soudil, že Ógygii Homér básnicky umístil do Atlantiku. Novodobé návrhy jsou ostrůvek Perejil u Gibraltaru, Malta, Othonoi u Korfu a Azory.
Fajákové a Nausikaa
Z Ógygie pluje sedmnáct dní, osmnáctého dne vidí hory Fajáků. Poseidón vor rozbije, dva dny a dvě noci se Odysseus drží ve vodě a třetí den dosáhne břehu. Princezna Nausikaa ho dovede k městu a cestu do paláce krále Alkinoa mu ukáže Athéna v podobě dívky. Odysseus tam zůstane několik dní a vypráví, co zažil, to jsou zpěvy 9 až 12. Fajákové ho spícího odvezou domů a Poseidón jejich loď na zpáteční cestě promění v kámen.
Thúkydidés píše, že se Korkyřané chlubili námořní slávou od dob starých obyvatel, Fajáků. Kallimachos Scherii s Korkýrou, dnešním Korfu, výslovně ztotožňuje. Apollónios Rhodský klade Fajáky na ostrov Drepané v Jónském moři, pod kterým se obvykle rozumí Korfu. Strabón ovšem soudil, že i Scherii Homér básnicky umístil do Atlantiku.
Návrat na Ithaku
V přístavu Forkys se Odysseus probudí u olivovníku a jeskyně najád. Athéna mu pomůže ukrýt dary v jeskyni. Domů přichází ve dvacátém roce od odchodu.
Dnešní Ithaka je ztotožnění, které převládá, ale menšina badatelů čte Homéra jinak a hledá Ithaku na Lefkadě nebo na poloostrově Paliki na Kefalonii. Studii Diggla a Underhilla z roku 2026, podle které Ithaka nebyla ostrov, a spor o ni shrnuje článek o Nolanově filmu. Kdo Odysseus vlastně byl, najdete v článku Odysseus.
Kam se dá dnes jet
Ceny a otevírací doby platí k 6. 10. 2026 a pocházejí z webů správců.
| Místo | Stav | Vstupné plné / snížené | Otevřeno |
|---|---|---|---|
| Nekromanteion u Acherontu, Mesopotamos | otevřeno | 10 € / 5 € | říjen: 1.–15. 10. denně 8:00–18:30, 16.–31. 10. 8:00–18:00; zimní doba viz níž |
| Archeologické muzeum Vathy, Ithaka | otevřeno | 5 € / 3 € | 8:30–15:30, úterý zavřeno |
| Archeologická sbírka Stavros, Ithaka | otevřeno | 5 € / 3 € | 8:30–15:30, úterý zavřeno |
| Archeologické muzeum Luigi Bernabò Brea, Lipari | otevřeno | 8 € / 4 € | denně 9:00–19:30 (pokladna do 18:30), v neděli a o svátcích nejspíš 9:00–13:30 (pokladna do 13:00), ověřte |
| Monte Circeo, stezky | stezka č. 750 na Picco di Circe zavřená | zdarma | – |
| Kalypsina jeskyně, Gozo | zavřená (stav 7/2025) | – | – |
Nekromanteion u Acherontu
Areál u Mesopotamu kopal od roku 1958 archeolog Sotirios Dakaris a ztotožnil ho s věštírnou mrtvých. Pro Homérovo podsvětí je to adresa, která se sama nabízí, jenže i oficiální web Hellenic Heritage uvádí, že mohlo jít o opevněný statek z helénistické doby. Našly se tam zemědělské nástroje a železné kování, které možná patřilo sedmi malým katapultům. Který výklad platí, není jisté.
Zimní doba začíná už 1. listopadu. Do 31. března platí 8:30–15:30. Celý rok je poslední vstup 20 minut před zavřením. Zavřeno je 1. ledna, 25. března, 1. května, na Velikonoční neděli a 25.–26. prosince. Zdarma se vstupuje 6. března, 18. dubna, 18. května, o posledním zářijovém víkendu, 28. října a od listopadu do března každou první a třetí neděli v měsíci. Starší weby ještě uvádějí vstupné 8 € a zavírací dobu 15:00, podle oficiálního hh.gr platí údaje výše.
Z vesnice Mesopotamos je to pěšky pět minut, z Prevezy autem čtyřicet. Jedete-li z Pargy nebo z Lefkady, dobu jízdy si spočítejte v mapě.
Ithaka
Odysseovu dobu tu zastupují dvě malá muzea. Ve Vathy je výstava „Po stopách Homéra“ o lokalitě Aetos, ve sbírce ve Stavrosu trojnožky z jeskyně Polis/Loizos a fragment masky „Euchen Odyssei“ ze 2. století před naším letopočtem. Obě mají v úterý zavřeno, plánujte podle toho. Školu Homéra, jeskyni Loizos i samotný ostrov popisuje průvodce Ithakou, stav obou míst před cestou ověřte.
Ithaka nemá letiště. Jak se tam dostat, popisuje doprava na Ithaku, a pokud chcete vybrat zájezd nebo si letenku s ubytováním poskládat sami, pomůže plánovač cesty.
Lipari a Liparské ostrovy
Strabón uvádí, že se Liparským ostrovům říká i Aiolovy, tedy domov pána větrů. Archeologické muzeum Luigi Bernabò Brea na Lipari patří pod správu parku Eolie. Nolan tu natáčel Aiolii (Lipari, Vulcano, Basiluzzo) a Sirény (skalisko Pietra del Bagno), podrobnosti jsou v článku o natáčení.
Monte Circeo
Circeo je dnes výběžek na pevnině v Laziu. Web národního parku uvádí 21 km stezek. Zavřená („Chiuso“) je stezka č. 750 na Picco di Circe (541 m), proč a od kdy, web neříká. Kratší trasy, třeba hodinová č. 756 Guardia Orlando, jsou v tabulce parku k 6. 10. 2026 bez poznámky o uzavírce. Před cestou se na ně podívejte znovu.
Messinská úžina a Scilla
Na kalábrijské straně úžiny leží městečko Scilla se skálou Skylly a hradem Ruffo. Hrad je přístupný, otevírací dobu a vstupné si ověřte na místě.
Ostrovy Kyklópů v Aci Trezza
Skály u sicilského městečka Aci Trezza jsou od roku 1998 přírodní rezervací. Spravuje ji Univerzita v Catanii, která má na ostrově Lachea stanici s muzeem. Přístup na Lacheu a do muzea si ověřte u univerzity.
Korfu
Korfu je podle Kallimacha Scherie, ostrov Fajáků. Za místo setkání s Nausikaou se někdy pokládají zátoky Paleokastritsy, je to ale novodobý návrh bez antického zdroje. Legendu o zkamenělé lodi Fajáků, ostrůvek Pontikonisi, a pláže najdete v článku o Korfu.
Kalypsina jeskyně a Gozo
Kalypsina jeskyně nad zálivem Ramla l-Ħamra na Gozu je dlouhodobě zavřená a oplocená. Maltský Newsbook 25. 7. 2025 citoval opozičního politika z Goza: jeskyně je podle něj uzavřená od roku 2012, povolení ke stabilizaci bylo vydáno v březnu 2024 a práce do té doby nezačaly. Server showcaves.com mluví o uzavření po částečném zřícení kolem roku 2020, roky se tedy rozcházejí. Zprávu o znovuotevření jsme nenašli. Ani vyhlídková plošina vedle jeskyně nemusí být přístupná. Cestu proto neplánujte kvůli jeskyni. Pod jeskyní leží pláž Ramla l-Ħamra s červeným pískem.
Co si lidé o Odysseově cestě pletou
- Gozo není jistá Ógygie. Kallimachos podle Strabóna označil za Kalypsin ostrov Gaudos. Překladatel Strabóna H. L. Jones v tom vidí Gozo, jenže stejné jméno nesl i ostrůvek Gavdos u Kréty. Je to staré, ale sporné ztotožnění, na které dnes navazuje maltská tradice.
- Ilias není Odysseia. Ilias vypráví o válce u Tróje, Odysseova plavba je v Odysseii, tedy až po válce.
- Odysseus neztratil devatenáct lodí. Jiná ilustrovaná mapa na Wikimedia Commons („Odysseus’ Journey“) to tvrdí, ale podle Homéra měl dvanáct lodí a jedenáct z nich zničili Laistrygonové.
- Loď nepotopil Hélios. Podle Odysseie ji rozbil Zeus bleskem na Héliovu prosbu.
- Nekromanteion nemusel být věštírna. Oficiální web správce to sám připouští, viz výše.
- Film není mapa. Kyklópy Nolan točil v Nestorově jeskyni nad pláží Voidokilia v Messinii a Kirčin ostrov na hradě Findlater ve Skotsku. To jsou kulisy, ne důkaz, kde co leželo.
Do školního úkolu stačí opsat tabulku výše. Nevynechávejte sloupec Odkud to víme, právě z něj je vidět, co je antický pramen a co jen hypotéza. Další příběhy najdete mezi řeckými bájemi a pověstmi.
Časté otázky
Kolik let byl Odysseus pryč z domova?
Dvacet let: deset let válčil u Tróje a deset let plul domů. Z plavby strávil sedm let u Kalypsó a rok u Kirké, ostatní roky Homér nerozepisuje. Pojmenované pobyty dávají dohromady zhruba osm let a pár měsíců.
Kudy Odysseus plul?
Homér trasu nezakreslil. Za mysem Malea u Kythéry už žádné místo na mapě jistě najít nejde, zastávky hledali staří autoři i dnešní badatelé hlavně na Sicílii, na západním pobřeží Itálie a v Jónském moři. Mapy, které uvidíte, jsou výklady, ne fakta.
Kde byla Ógygie, ostrov Kalypsó?
Nikdo to neví. Už Kallimachos ukazoval nejspíš na Gozo, na to navazuje maltská tradice. Strabón soudil, že Ógygii Homér básnicky umístil do Atlantiku, další hypotézy uvádějí Perejil u Gibraltaru, Othonoi u Korfu nebo Azory. Kalypsina jeskyně na Gozu je navíc dlouhodobě zavřená.
Kolik mužů se z Odysseovy družiny vrátilo?
Žádný. Z dvanácti lodí zničili jedenáct Laistrygonové, poslední rozbil Zeus bleskem u Thrínakie a všichni zbývající muži zahynuli. Odysseus se na Ithaku dostal sám, na lodi Fajáků.
Jak Odysseia končí?
Odysseus se vrátí převlečený za žebráka a s Télemachem a pastýři pobije nápadníky. Penelopa ho zkouší tajemstvím lože, které sám postavil. Ve 24. zpěvu Athéna zastaví boj s příbuznými nápadníků a nastolí smír.
Zdroje a ověření
Děj, zpěvy a počty ztrát podle Odysseie v anglickém překladu A. T. Murraye (Perseus Digital Library, ověřeno 6. 10. 2026). Antická ztotožnění podle Hérodota, Thúkydida, Strabóna, Plinia a Pausania, rovněž z Perseus Digital Library (Strabón také v překladu H. L. Jonese přes LacusCurtius), podle Apollodóra (Epitome 7.24, Perseids) a Apollónia Rhodského (Argonautika, Project Gutenberg) a podle anglické Wikipedie (Geography of the Odyssey, Ogygia, Cicones). Ceny a otevírací doby: Hellenic Heritage (hh.gr), Parco archeologico delle isole Eolie, Parco Nazionale del Circeo, maltský Newsbook (25. 7. 2025), showcaves.com a Univerzita v Catanii. Údaje se mění, před cestou je ověřte.
